Rozdělení časových rozestupů je důležitou charakteristikou dopravního proudu a slouží jako jeden z nástrojů pro posouzení vhodnosti modelů z hlediska simulace dopravy. Systémy interagujících částic na jednorozměrné mřížce jsou markovské procesy, jejichž zkoumání je často odůvodňováno tím, že se jedná o jednoduché modely dopravy. Cílem příspěvku je představit základní koncept pro odvození rozdělení časových rozestupů pro takové procesy ve stacionárním stavu a u jednoduchých příkladů porovnat výsledná rozdělení se základními vlastnostmi reálné dopravy.