Tématem semináře bude simulace možného výskytu horkých míst při únicích radioaktivity při neobvyklých scénářích radiačních nehod. Navazujeme na analýzu „nejhorších případů“ (worst-case analysis) úniků radioaktivity do životního prostředí směrem k méně probádané oblastí úniků škodlivin do atmosféry při nízkých rychlostech větru až bezvětří (calmy). V příspěvku deklarujeme scénář, kdy radioaktivita v první fázi uniká až několik hodin do nehybné masy vzduchu nad místem úniku. Kontinuální únik a současně i jeho časová dynamika jsou aproximovány sekvencí diskrétních 3-D Gaussovských obláčků (puffů) s různým „stářím“. Dále scénář pokračuje po několika hodinách nástupem konvektivního proudění, kdy nehybná oblast s relativně vysokou kumulovanou radioaktivitou je rozfoukávána větrem. Větrem unášené 3-D obláčky expandují relativně k jejich středu, ochuzení se však určuje absolutně od okamžiku jejich zrození. Nakonec v simulačním běhu zavedeme spekulativní předpoklad, že ve 3. hodině navazující konvektivní fáze prší. Potom se (poněkud neočekávaně) objeví horké místo deponovaného Cs137 na zemském povrchu až ve vzdálenosti desítky kilometrů od původního zdroje úniku.